Okrašlování Mýta
Stromy byly v Mýtě i kolem něj vysazovány nejen podél cest, ale i na místech neúrodných, ladem ležících.
Nejstatrší zmínka o stromech, vysázených kolem říšské silnice (dnešní státní silnice Praha – Plzeň) před i za Mýtem, kde stály vzrostlé stromy od hranice medoújezdské až do Mýta a na druhé straně za Mýtem až k cekovskému lesíku, je z r. 1875. Vyrostlé topoly byly prodány v dražbě a na jejich místo byly vysázeny nové stromky ovocné, „…ale ouha. Polámány!“, můžeme číst v zápisech. Nějací vandalové je ulámali. Časy se moc nemění… (Při stavbě dálnice kolem Mýtabyli stavbaři nucenilikvidovat starou skládku navezeného odpadu ze sladovny. Po úpravě terénu osázeli místo keři, které se vysazují na zahradách. I v naší době se našli vandalové, kteří mnoho sazenic prostě odnesli…)
V letech 1897 – 1899 projednávalo obecní zastupitelstvo Mýta vysazování stromků kolem budovaných okresních silnic. Okrašlovací výbor vedl řídící učitel Josef Roch.
V r. 1903 byla dokončena okresní silnice kolem mlýna k železniční zastávce a Josef Roch zařídil, aby byla osázena lipkami.
Za zastávkou směrem na Strašice („Strašická cesta“) bylyvysázenymimo lip i olše v místech mokrých.
Původní okresní silnice na Cheznovice byla přerušena železnicí, zprovozněnou v r. 1862. Kolem Cheznovské silnice byly vysázeny i ovocné stromy.
V r. 1903 byla dokončena z Mýta do Těškova. Kámen na její stavbu byl těžen i na Kopkovém cršku (první vršek směrem z Mýta na Těškov, dnes přerušený dálnicí), který se tak poněkud snížil. Stavbu platil okres Zbirožský. Mýto se postaralo jeno potřebné pozemky, které vykoupilo, a zdarma předalo okresu. Jejich zaknihování už si zařídil soudní okres Zbiroh sám. Kolem této silnicebyly vysázeny i třešně.
Josef Roch se zasloužil v Mýtě o mnoho věcí. Zřízení železniční zastávky v r. 1892 na místě bývalého strážního domku č. 64 byla jeho zásluhou. Založení veřejné knihovny v r. 1904 bylo vyústěním jeho dlouhodobé snahy. V r. 1900 založil Sokolskou župu Rokycanovu. Ustavující schůze se konala v mýtském hotelu, stal se župním náčelníkem a tuto funkci zastával až do r. 1928, kdy zemřel právě na cestě z mýtské zastávky, když se vracel ze schůze v Rokycanech. Sídlo Rokycanovy sokolské župy bylo pochopitelně v Rokycanech.
Vraťme se ale k vysazování stromků. Funkci vedoucího okrašlovacího výboru při městském zastupitelstvu převzal učitel Emanuel Kaucký. Jeho zásluhou byla vysázena alej od sladovny ke sv. Vojtěchu hlavně třešněmi ve dvou řadách, podle místa, které bylo k dispozici. Byla opatřena i tabulkou s nápisem „Alej Emanuela Kauckého“.
V 50. Letech 20. Století se stal iniciátorem vysazování stromků Josef Perlík, který bydlel v chaloupce naproti staré škole. Byly vysázeny ovocné stromky na obecním pozemku v Chejlavech a jasany, kanadské topoly, olše, osiky kolem cesty vedoucí na „Píska“ . Cesta byla rozorána po založení Jednotného zemědělského družstva, ale většina stromů zůstala.
© Josef a Zdeňka Beranovi 2010